Tento hrob je vyjádřením radikálního minimalismu a jasného architektonického jazyka. Dvě velkoformátové prvky z hluboce černého, leštěného přírodního kamene tvoří středobod celé kompozice – vodorovná deska a mírně nakloněná stéla, která vystupuje před decentní opěrnou zíďku. Hladké, lesklé povrchy odrážejí okolní krajinu a vytvářejí tiché střídání světla, stínu a odrazu. Přísná geometrie je záměrně narušena absencí ornamentů či nápisů – hrob působí téměř abstraktně a otevírá prostor pro osobní promítání a vzpomínky. Je to pozvání k tichému zastavení, k soustředění na podstatu. Čisté linie, ušlechtilé materiály a zdrženlivé zpracování dělají z tohoto hrobu moderní a důstojné pietní místo – trvalé a osobní.